Spoušťové body (angl. trigger points) jsou lokální, ohraničená ztuhnutí svalstva, která jsou bolestivě citlivá na mírné stlačení. Způsobují sekundární pocity bolesti i ve vzdálenějších partiích svalstva, pokud dochází k aktivitě svalu obsahující právě zmíněné spoušťové body. Problematikou spoušťových bodů se západní medicína zabývá od 40. let 20. století a zejména v posledních desetiletích je jí věnována stále větší pozornost. Přesto je pro většinu laické veřejnosti tento fenomén stále téměř neznámým pojmem.
Asi nejčastější příčinou vzniku spoušťových bodů jsou opakované monotónní pohyby paže a ruky, jež se nacházejí v anatomicky nepříznivé pozici. S tímto druhem pohybu se setkáme především v průmyslu u pásové výroby, při kancelářské činnosti (psaní na PC), ale i v oblasti služeb (kadeřnice), u hudebníků, u amatérských nebo vrcholových sportovců.
Zvýšení svalového napětí je často způsobeno také psychickým napětím projevujícím se obvykle v určité oblasti ramen. Může k němu ale také dojít např. vlivem nepříznivých klimatických faktorů, jako je chlad nebo vlhko.
Podstatné je, že v důsledku všech výše uvedených činností často dochází k akutnímu nebo opakovanému přetížení postiženého svalu nebo jeho přetažení, jež může vést ke zkrácení sarkomér svalového snopce. Větší počet zkrácených sarkomér tvoří tzv. kontrakční uzly svalových snopců. Jejich kumulací vznikají hmatné spoušťové body.
Co je typické pro spoušťové body?
Spoušťové body jsou charakteristické mj. následujícími znaky:
- tuhý svalový snopec, který je hmatný při palpaci v průběhu svalu
- uzlík (angl. nodule) – bolestivý bod v tuhém svalovém snopci, který při stlačení vyvolává bolest a někdy též svalový záškub
- lokální svalový záškub – okamžitá přechodná kontrakce (stažení) vláken ztuhlého svalového snopce
- přenesená bolest – po stlačení spoušťového bodu se bolest projeví nejen v místě stlačení, ale i v jiných oblastech, jež jsou předvídatelné a typické dle příslušnému spoušťovému bodu. [3, s. 27]
Za pozornost stojí také výrazná korelace mezi umístěním akupunkturních bodů a spoušťových bodů ( podle výzkumů se jedná až o 92 %). [3, s. 42] Na tento fakt upozorňují vyobrazením obou skupin bodů i autoři v níže citované publikaci [viz 1, s. 182-315].
Jak vyhledávat a ošetřovat spoušťové body
Vyhledávání a odstraňování spoušťových bodů je technika, kterou se může každý velmi rychle naučit používat, a to i bez větších anatomických znalostí. Využívá se při ní tlaku prstů ruky (nejčastěji palce) nebo jednoduchých pomůcek (tupá strana tužky, tvrdší míček např. na golf).
Jak postupovat?
Nejprve je třeba najít zatuhlý snopec svaloviny. Pro nácvik se hodí větší a dobře dostupné svalové partie (např. stehno nebo naše předloktí). Sevřete stehno nebo předloktí na jeho horním okraji jednou rukou tak, že palec bude v opozici k ostatním prstům ruky. Postupně prohmatávejte palcem předloktí v příčném směru. Zdravé snopce svaloviny by měly být na pohmat měkčí a poddajné, ztuhlé snopce jsou napjaté, nepoddajné a citlivější na pohmat. Jakmile se vám podaří nahmatat ztuhlý svalový snopec (angl. taut band), pokračujte v pohmatu ve směru jeho průběhu (směrem k zápěstí), až najdete na pohmat citlivý, tj. bolestivý spoušťový bod. Ten se většinou nachází ve středu svalového bříška. Při přebrnknutí svalu ucítíte svalový záškub.
Nalezený spouštěcí bod ošetřete tlakem palce, kolmo na bolestivé místo. Přitom zhluboka dýchejte. Nebojte se mírné bolesti – během několika sekund dojde k jejímu zmírnění a postupnému uvolnění napětí ve svalové tkáni. Jakmile pocítíte úlevu, nepatrně zvyšte tlak na postižené místo. Celý proces ošetření spoušťového bodu by neměl trvat déle než 20-30 sekund. Následně postupujte ve vyhledávání dalšího spoušťového bodu po směru průběhu příslušného svalu. Dostanete – li se na konec provazce, celý postup vyšetření opakujte, jen se přesuňte o šířku palce vedle původního místa na horním okraji svalu.
Po ukončení ošetření spoušťových bodů je důležité provést protažení příslušných svalů, a pokud vám to okolnosti dovolí (ošetření provádíte v domácím prostředí), aplikujte na ošetřené svaly jednou denně vlhké teplo. Svaly se lépe prokrví a postupně získají svou původní elasticitu.
Pro trvalé odstranění spoušťových bodů je nutné celý proces opakovat vícekrát, ale již po prvním ošetření je patrné výrazné odeznění potíží. Svou roli hraje také četnost ošetření v průběhu dne. Pokud nemáte možnost pravidelně aplikovat vlhké teplo, nezoufejte. I přesto má tato technika značný efekt.
Svaly, v nichž nejčastěji vznikají spouštěcí body
Sval trapézový (m. trapezius)
Sval trapézový patří na pomyslném žebříčku v četnosti spoušťových bodů na první místo. Tento sval začíná na spodním okraji lebky, na zadní straně trnových výběžků krčních a hrudních obratlů. Upíná se na vnější třetinu klíční kosti, nadpažek a hřeben lopatky. Sval je rozdělen podle směru uložení svalových vláken a jeho činnosti na tři části – horní, střední a dolní.
Horní partie trapézu se podílí na zajištění pohybů hlavy a krku k rameni (úklon na příslušnou stranu), na záklonu hlavy a podílí se také při zvedání ramen. Střední část trapézu přitahuje lopatky k páteři, spodní část trapézu stahuje lopatky dolů.
Častým původcem přetížení trapézového svalu (zejména jeho horní partie) je stres. Dalšími příčinami může být časté telefonování, kdy sluchátko je drženo mezi ramenem a uchem, za mírného úklonu hlavy. Nebo jakákoliv činnost, při které dochází k jednostrannému zvednutí ramene (např. profesionální kytarista). Příčinou vzniku spoušťových bodů také může být nošení příliš těžkého batohu s nevhodnými popruhy, které delší dobu působí na horní část trapézového svalu.
Projevy spoušťových bodů u trapézového svalu
Spoušťové body v horní části trapézu se projevují bolestí na zadní straně krku, odkud se šíří až ke spodnímu okraji lebky. Bolest někdy zasahuje až k uchu a do spánkové oblasti. V horní části trapézu se spoušťové body vyskytují – ze všech tří partií trapézového svalu – nejčastěji.
Ve střední partii svalu se spoušťové body vyskytují spíše ojediněle a projevují se bolestmi mezi lopatkami těsně vedle páteře. Bolest však také může vyzařovat i na vnější stranu předloktí a kolem vnějšího výběžku kosti pažní (epicondilus humeri radialis). [1, s. 215]
Spodní partie trapézového svalu mohou být příčinou bolestí převážně v oblasti šíje. Přenesená bolest se může projevit i na rameni – kolem nadpažku a pod týlní kostí – v místě šíjového úponu trapézu. Toto místo snadno najdete tak, že necháte sklouznout prsty rukou po týlní kosti do mírné prohlubně po obou stranách šíje. [1, s. 214]; [2, s. 45]
Zdvihač lopatky (m. levator scapulae)
Tento sval je z hlediska četnosti spoušťových bodů druhým v pořadí. Zdvihač lopatky začíná na příčných výběžcích prvních čtyř krčních obratlů a upíná se na horní úhel lopatky z její vnitřní strany. Je překryt trapézovým svalem. Tento sval zvedá lopatku a podílí se také spolu s dalšími svaly na otáčení a zvedání krku. [2, s. 46]
Příčinou vzniku spoušťových bodů v tomto svalu je především dlouhodobé vytočení hlavy mimo osu těla – např. při kancelářské práci s monitorem počítače vytočeným do strany, abychom viděli na kolegu u protějšího stolu. Dalšími běžnými příčinami jsou: předsunutí hlavy, zvednutí obou ramen (často způsobené stresem nebo jen v důsledku vadného držení těla) nebo jednoho ramene (skolióza).
Projevy spoušťových bodů u zdvihače lopatky:
Sval podhřebenový (m. infraspinatus)
Posledním šampiónem je sval podhřebenový, který zaujímá z hlediska četnosti výskytu třetí místo. Tento sval se spolupodílí na pohybech v ramenním kloubu. Spolu s malým oblým svalem (m. teres minor) zajišťuje připažení a vnější rotaci paže v ramenním kloubu.
Sval pokrývá vnitřní plochu podhřebenové jámy lopatky a upíná se na zadní plochu hlavice kosti pažní (tzv. velký hrbol kosti pažní). Původcem vzniku spoušťových bodů v tomto svalu jsou většinou sportovní aktivity, při nichž bývá výrazně zapojen ramenní kloub (tenis, badminton, apod).
Obvykle se vyskytují dva spoušťové body, které leží na spojnici kopírující hřeben lopatky, asi 3,5 cm pod jeho úrovní. Výskyt spoušťových bodů se projevuje bolestí na přední i zadní straně deltového svalu (na rameni). Tato bolest může pokračovat po přední a zadní straně paže a předloktí až k prstům. [1, s. 250-251]; [2, s. 60-61]
Závěr
Praktická část byla věnována třem svalům, u kterých je výskyt spoušťových bodů nejčastější. S ohledem na jejich umístění budete pravděpodobně potřebovat při jejich ošetření pomoc blízké osoby. U většiny dalších svalových partií si však budete schopni pomoci sami. Jedná se zejména o ošetření horních a dolní končetin, hýždí, hrudníku, břicha nebo hlavy.
Problematika ošetření spoušťových bodů je v tomto článku záměrně zjednodušena a omezena pouze na jednoduché manuální techniky snadno dostupné každému z nás. Včasnou autoterapií je možné ve většině případů předejít chronickým bolestem, které vedou ke změně pohybových stereotypů. Případné zájemce o hlubší pochopení této problematiky odkazuji na bakalářskou práci Kateřiny Damcové [3]. Pro praktické využití při terapii spoušťových bodů doporučuji prostudovat uvedené knižní publikace [2; 3] nebo řadu dalších online publikovaných článků, které jistě snadno dohledáte.
Prameny a zdroje obrázků
[1] Kapesní učebnice akupunktury: body tělové, ušní a spouštěcí. – Hecker, Hans-Ulrich – Steveling, A – Peuker, E. T. – Kastner, J. – Liebchem K., nakl. Grada Publishing a.s. 2010, 336 s.
[2] Spoušťové body a jejich odstranění. – Finandová D., nakl. Poznání 2008, 208 s.
[3] Trigger point – diagnostika a kompletní terapie – Kateřina Damcová, bakalářská práce 2014, UK Praha, Lékařská fakulta v Hradci Králové. [online]. [cit. 2018-22-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130126636
[4] Medical gallery of Mikael Häggström 2014 – Häggström, Mikael, 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.008. ISSN 2002-4436